Pro pojištěnce
28. 11. 2017

Dostupnost centrové léčby

Platforma zdravotních pojištěnců ČR si vyžádala od VZP ČR a od Svazu zdravotních pojišťoven údaje o počtech pacientů léčených v letech 2014 a 2015 nákladnými, tzv. centrovými léky, ve vztahu k místu jejich trvalého bydliště. Jaké informace z dat vyplývají a jaký to má dopad na pacienty, bylo tématem konference Platformy na téma "Dostupnost centrových léčiv v ČR", která se konala dne 27.11.2017.

Cílem této iniciativy bylo ověřit, zda je pravdou, že se pacienti z regionů dostávají k nákladné péči obtížněji než pacienti z Prahy. „Naši členové, pacienti s psoriázou, si stěžují, že i když mají postižení většího rázu a byli by kandidáty na biologickou léčbu, tak je jejich lékař nepošle do specializovaného centra", říká ing. Josef Pohůnek, prezident Společnosti psoriatiků a atopických ekzematiků České republiky a člen správní rady PZP ČR.

Platforma již dříve získala údaje za roky 2009 a 2010, která ukázala až dvojnásobné regionální rozdíly v přístupu k nákladné léčbě v centrech. Ve spolupráci s pacientskými sdruženími byly v roce 2012 vedeny dokonce soudní spory proti odmítání pacientů „pro nespádovost“ nebo kvůli nelegálním „stop-stavům“ v nemocnicích. Na to reagoval ministr zdravotnictví Leoš Heger v roce 2012 nařízením, které mělo pacientům zaručit časovou a místní dostupnost hrazené léčby, konkrétně zahájení biologické léčby roztroušené sklerózy nejpozději do čtyř týdnů.

 

Aktuální data za roky 2014 a 2015 bohužel ukázala, že výrazné rozdíly mezi regiony stále přetrvávají. Pacienti z Ostravska, Zlínska, ale také třeba severních Čech mají jen o něco víc než poloviční šanci na to, že budou léčeni bezplatně moderními léky, než pacienti bydlící v Praze. „Není pravděpodobné, že by mezi kraji byly takové rozdíly v nemocnosti. Příčinou rozdílů jsou patrně především přetrvávající historické rozdíly ve financování specializovaných pracovišť, vyplývající z úhradové vyhlášky“, říká JUDr. Ondřej Dostál, který zpracoval průzkum Platformy z let 2009 a 2010. „Pojištěnci mají zákonný nárok na bezplatnou léčbu, který je stejný bez ohledu na bydliště. Nežádoucí ekonomické motivace jsou ale natolik silné, že tato práva nejsou dodržována“, dodává.

 

V následujících kartogramech jsou promítnuta získaná data za rok 2015. Ještě jednou upozorňujeme, že data se vážou k trvalému bydlišti pacientů, neposkytují tedy informaci o tom, kolik pacientů za léčbou dojíždí, ale o tom, kolik pacientů z daného kraje se léčí vybranými léčivy v jakémkoli specializovaném zařízení.

 

Výsledky naznačují, že na východě a severozápadě republiky je obecně horší dostupnost centrové léčby, než ve zbytku republiky. 

Někdo by mohl říci, že v určitých krajích jsou lidé prostě zdravější, a proto tuto léčbu jednoduše nepotřebují, anebo se snažit svést tyto rozdíly na špatnou diagnostickou činnost lékařů. Druhé uvedené tvrzení není na místě, takovéto rozdíly ve schopnostech lékařů napříč republikou určitě nejsou. Budeme také asi těžko tvrdit, že v Moravskoslezském kraji, který se dlouhodobě potýká se znečištěným ovzduším, jsou lidé mnohem zdravější než v sousedním Olomouckém kraji. Navíc určitá onemocnění se vyskytují v populaci poměrně rovnoměrně nehledě na místo a prostředí. 

Tento stav tedy může poukazovat zejména na problém s ekonomickou motivací omezovat poskytovanou péči. V centrech s nižšími rozpočty se poté pacienti nemusí dočkat včasné péče z důvodu naražení na "finanční stropy" pojišťoven, což se stává zejména ke konci kalendářního roku.

 

Níže naleznete další kartogramy, které se zaměřují na pacienty s roztroušenou sklerózou (RS) a pacienty léčenými přípravky z referenční skupiny 70/2 (biologická léčiva k terapii revmatických, kožních nebo střevních onemocnění). Při zúžení dat už se republikové rozložení mění, pro jednotlivé diagnózy by to mohla být zajímavá analýza, bohužel na zpracování dat v takovém objemu nemá Platforma kapacity.

Platforma v návaznosti na získaná data uspořádala dne 27.11.2017 konferenci s účastí odborníků a nově zvolených politiků za účelem diskuse o konkrétních krocích k nápravě. Byl také představen návod pro každého pojištěnce, jak se nenechat odmítnout a jak uplatnit svá zákonná práva na přístup k bezplatné péči. Tento návod přidáváme ve formátu PDF na konci článku. 

 

Politické diskuze se zúčastnil MUDr. Zdeněk Hřib za Pirátskou stranu a Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch za hnutí ANO. Jsme moc rádi, a děkujeme, že se diskuze zúčastnili, zároveň nás mrzí neochota diskutovat o takových to problémech a hledat jejich řešení od dalších oslovených stran.  A jaké mají vize a v čem vidí možná řešení uvedení hosté? 

Adam Vojtěch uvedl, že jedním z problémů je dlouhá doba vstupu nových léčiv do systému českého zdravotnictví, a s tím souvisí i tlak na efektivnější činnost SÚKL. Na to navázal i potřebu změny vztahu mezi pojišťovnami a farmaceutickými firmami, kdy pojišťovny ve velmi omezené míře používají tzv. „cost‑sharing“ a „risk‑sharing“ nástroje. Při tom zavední takovýchto nástrojů by mohlo pojišťovnám ušetřit nemalou část nákladů na centrová léčiva. Řeč také přišla na § 16, kdy Adam Vojtěch uvedl, že vidí problém v situacích, kdy pro pacienty v téměř shodných životních situacích se stejnou diagnózou doopadne rozhodování u pojišťovny jinak, tedy že jeden z pacientů se k výjimečné úhradě dostane, a druhému je zamítnuta. 

Jako jedno z možných řešení akutních problémů pacientu, kteří se nemohou domoci svého nároku na hrazenou péči, navrhl zřízené arbitra pro zdravotnictví, který by dopomohl k urychlenému a jednoduššímu vyřešení soudních sporů, jelikož soudní spor je pro pacienty často velmi náročný jak finančně, tak hlavně časově. 

Oba hosté se jednoznačně shodli v tom, že zdravotní pojišťovny by měly být klíčové při řešení nedostupnosti péče. Také panoval názor, že pojišťovny by neměly přenášet finanční zodpovědnost na poskytovatele péče formou omezení a "stropů". Zdeněk Hřib uvedl, že  zdravotní pojišťovny musí ručit svým pojištěncům za místní a časovou dostupnost léčby, a řešení vidí ve zvýšení konkurence mezi zdravotními pojišťovnami. Také je dle něj dobrou možností, jak změnit současný stav, podpora veřejného výzkumu.

Hosté poté reagovali na dotazy z publika, zejména od zástupců pacientských organizací, a přislíbili snahu o změnu současné situace. Jelikož mají před sebou začátek nového volbeního období, můžeme doufat, že na jeho konci uvidíme realizovaná řešení přispívající k udržitelnosti a dostupnosti kvalitního zdravotnictví. 

 

Na závěr doplníme ještě další informativní kartogramy. Na konci článku naleznete ke stažení návod pro pacienty a také data pojišťoven, ze kterých jsme čerpali, jelikož právo na přístup k informacím je jedním z bodů Programového prohlášení Platformy. Děkujeme za poskytnutí dat, které jsme od Svazu zdravotních pojišťoven ČR  získali bez úplaty a od Všeobecné zdravotní pojišťovny za úplatu.

Koeficient proléčenosti 70/2

RS léčených na 100000 pojištěnců

Koeficient proléčenosti RS

Přílohy

Platforma zdravotních pojištěnců

Platforma zdravotních pojištěnců
Platforma zdravotních pojištěnců ČR, z.ú. je nestátní, nezisková organizace zaměřená na ochranu zájmů pacientů a pojištěnců v českém zdravotnictví.