Programové prohlášení Platformy

V diskusi s pacientskými sdruženími jsme pro volební období 2013-2017 identifikovali následující témata, na která považujeme za potřebné se zaměřit. Každému z nich jsme se již v minulých letech věnovali, v některých případech včetně přípravy pozměňovacích návrhů zákona. Témata byla představena na setkání s novináři v říjnu 2013.

1. Řádné řízení státu, transparentní a efektivní vynakládání finančních prostředků

1.1 Přístup k informacím o vynakládání veřejných prostředků ve zdravotnictví

  • Účinnost smluv a dodatků mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami vázat na jejich zveřejnění
  • Zajištění přístupu k informacím o nákupech zboží a služeb státními organizacemi a veřejnými zdravotními pojišťovnami
  • Odstranění excesů ve smlouvách a nákupech, zejména úhrad výrazně odchylných od obvyklé ceny péče, odstranění nepovolených veřejných podpor a zvýhodnění „spřátelených“ poskytovatelů

1.2 Zkvalitnění činnosti státní správy ve zdravotnictví

  • „Zákon o úřednících“, opětovná profesionalizace úředních pozic na MZ ČR, SÚKL a dalších organizacích, obsazovaných v minulém období vlivovými skupinami dle politického klíče, zejména v oblasti ekonomického řízení, legislativy a správních agend
  • Jednotné a profesionální řízení státem přímo řízených nemocnic, odstranění kontroly politických a vlivových skupin nad těmito nemocnicemi, s následkem miliardových ztrát
  • Odstranění „řízení pomocí poradců a neformálních komisí“, důsledné dodržování pravidel správního řádu (rozhoduje příslušný orgán, dle zákonných kritérií, s nestranným hodnocením důkazů a možností odvolání, bezodkladně či v zákonem dané lhůtě)
  • Důsledné převzetí pravidel tzv. transparenční směrnice EU, zejména v oblasti stanovení cen a úhrad léčiv
  • Odstranění „parazitní“ tvorby omezení cen a úhrad bez zákonného základu (číselníky a „pozitivní listy“ pojišťoven, závazné metodiky úhrad péče tvořené soukromými osobami)

1.3 Účast pojištěnců na správě zdravotních pojišťoven

  • Přímé, rovné, tajné volby do orgánů zaměstnaneckých pojišťoven (existují v zákoně, ale odstraněny vyhláškou z roku 2006), zavedení obdobného režimu pro orgány VZP
  • Výběr zástupců státu do správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven dle odborných kritérií, vázanost těchto zástupců povinnostmi státního zaměstnance

1.4 Transparentní nákupy léků, materiálu a dalších vstupů hrazených z veřejných prostředků

  • Nákup léků a zdravotnických prostředků účtovaných zdravotní pojišťovně otevřenou veřejnou zakázkou s využitím komoditních burz
  • Centralizace nákupů pro státem přímo řízené nemocnice, odstranění až dvojnásobně předražených nákupů od jediného dodavatele, systémů šedých bonusů, vratek a slev v rozporu s cenovou regulací a v neprospěch zdravotních pojišťoven (NKÚ 12/23)

2. Posílení práv pacientů a důvěry ve vztahu lékař-pacient

2.1 Zjednodušení zdravotnické legislativy

  • Zrušení nadbytečných a vzájemně si odporujících ustanovení v novém občanském zákoníku a v zákonech o zdravotních službách
  • Zrušení požadavků na zbytečnou a nákladnou administrativu při vedení dokumentace, v agendě poučení a informovaného souhlasu, nesloužící prospěchu lékaře ani nemocného a mařící čas potřebný pro léčení a komunikaci mezi lékařem a pacientem
  • Zavedení možnosti odškodnění úrazů a nežádoucích události při léčení bez nutnosti zkoumat zavinění zdravotníka („no-fault“ systémy po vzoru skandinávských zemí či Nového Zélandu), zvýšení motivace zdravotníků hlásit rizika a neúmyslná poškození zavedením výluk z trestní odpovědnosti, důraz na mimosoudní řešení sporů
  • Pojištění odpovědnosti smluvních poskytovatelů zdravotní péče veřejnými zdravotními pojišťovnami za účelem zvýšení jejich motivace pro tvorbu sítě založené na kvalitních poskytovatelích

2.2 Právo na informace a přístup ke zdravotnické dokumentaci

  • Posílení práva pacienta podložené informace o možnostech léčby, včetně alternativ
  • Zákonné zakotvení práva pacientských sdružení poskytovat svým členům objektivní a vědecky podložené informace o možnostech léčby, léčebných alternativách, dostupných lécích a zdravotnických prostředcích, zejména u skupin pacientů se vzácnými onemocněními
  • Podpora možnosti opatřit si druhý názor odborníka na základě finanční spoluúčasti
  • Elektronizace záznamů o péči hrazené ze zdravotního pojištění, možnost dálkového přístupu pacienta ke svému zdravotnickému záznamu, možnost zaznamenání předem vyslovených přání, možnost sdílení elektronického záznamu mezi poskytovateli v případě potřeby urgentní péče o pacienta

2.3 Garance práv nemocného při rozhodování o nároku na úhradu péče

  • Postavení pacienta jako účastníka řízení při žádostech o výjimečnou úhradu, povinnost vydávat rozhodnutí v krátké lhůtě, včetně zdůvodnění a s možností právního přezkumu
  • Posílení terapeutické autonomie lékaře (možnosti navrhovat léčbu dle medicínských potřeb nemocného, bez nežádoucích ekonomických vlivů), řešení případných sporů o úhradu péče se zdravotní pojišťovnou transparentním způsobem, s účastí dotčeného pojištěnce

3. Nastavení motivačních pravidel pro spoluúčast pacienta

3.1 Regulace plýtvání a zneužívání péče, zvýhodnění zodpovědného chování

  • Zrušení „regulačních poplatků“ jako dodatečného příjmu poskytovatelů, vybíraných plošně od zodpovědných i nezodpovědných pacientů
  • Nahrazení systémem cílené regulace spravovaného zdravotními pojišťovnami, umožňujícím postihnout nedodržování léčebného režimu přísněji než v desetikorunách, ale nezatěžujícím zodpovědné pacienty
  • Přísný postih úplatků za přednost a již dnes zakázaných „sponzorských darů“

3.2 Regulace pohybu pacienta v systému („gatekeeping“)

  • Zavedení příplatku za čerpání specializované péče bez doporučení z primární péče (nejde-li o péči neodkladnou)

3.3 Základní právní podmínky pro soukromé zdravotní pojištění, ochrana spotřebitele

  • V reklamních sděleních a propagačních materiálech vždy zřetelně a úplně publikované výluky z pojištění, popis procesu řešení sporů o rozsah pojistného krytí
  • Povinné rozlišení, co hradí veřejné zdravotní pojištění a kde nastupuje soukromé pojištění, regulace pojistných programů „zlatých karet“ veřejných nemocnic, pro zamezení „pojištění přednosti a úplatků“

4. Tvorba sítě poskytovatelů veřejně hrazené péče dle potřeb pojištěnců

4.1 Síť nemocnic a její restrukturalizace

  • Vytvoření a zveřejnění kritérií pro tvorbu sítě nemocnic cestou smluvní politiky zdravotních pojišťoven
  • Zohlednění požadavků dostupnosti pro pojištěnce, regionální vyváženosti a návaznosti na specializovanou péči, poměru ceny a kvality, omezení duplicit a motivace k tvorbě nových kapacit tam, kde je síť nedostatečná
  • Zákonné zakotvení reálné účasti pojištěnců a krajských samospráv na tvorbě sítě
  • Zajištění návaznosti na síť poskytovatelů ambulantní a sociální péče

4.2 Racionální rozmístění center specializované péče a investic do velkých přístrojů

  • Odstranění regionálních rozdílů, centralizace dle potřeb pacientů, ne zájmů poskytovatelů
  • Restrukturalizace fakultních a dalších významných nemocnic zejména v Praze, s důrazem na jejich roli specializovaných pracovišť s nadregionální působností a zajištěním návaznosti na pracoviště „běžné“ lůžkové péče

4.3 Posílení role ambulantní péče, zajištění pohotovostních služeb a komfortu pojištěnce

  • Smluvní a úhradová preference společných praxí ambulantních lékařů, zajišťujících dostupnost více služeb na jednom místě
  • Smluvní a úhradová preference praxí nabízejících objednání na čas, 24-hodinovou návštěvní a pohotovostní službu
  • Úleva nemocným od čekání a „obíhání doktorů“, zlepšení dostupnosti praktika, dětského praktika, stomatologa a lékárny
  • Uvolnění kapacit zdravotnické záchranné služby a urgentních příjmů nemocnic pro urgentní případy, převezme-li neurgentní případy ambulantní pohotovost

5. Rozumné a efektivní stanovení rozsahu hrazené péče, omezení plýtvání

5.1 Férová cenotvorba a rozhodování o úhradách

  • Zakotvení transparentního procesu tvorby cen a úhrad, se stejnými kritérii pro všechny druhy zdravotnických technologií (léčiva, zdravotnické prostředky, léčebné zákroky)
  • U výkonů odstranění problému „výhodných a nevýhodných specializací“ – cenu je třeba tvořit tak, aby pokryla náklady a přiměřený zisk, ale nebyla nepovolenou veřejnou podporou
  • Účast pojištěnců a poskytovatelů v řízeních o cenách a úhradách, jimiž jsou dotčeni, včetně cenotvorby výkonů a mechanismu DRG
  • Zrušení nerovností mezi poskytovateli vlivem „historické reference“ v úhradových vyhláškách („kdo byl drahý loni a vydělal, může být drahý i letos a vydělat“)
  • Zakotvení principu „peníze jdou za pacientem“, odstranění objemové limitace a problému „nežádoucích pacientů“ (nemocnice nad určitý objem léčených pacientů již nedostane zaplaceno), který vede ke skrytému odepírání péče pacientům a korupci
  • Kontrola nákladů systému výslovným vymezením, jaká péče se hradí a jaké nikoliv
  • Posílení cílené revize vykázané péče zdravotními pojišťovnami, se zaměřením na účelnost indikace a přiměřenost vykazovaných cen léků a materiálu

5.2 Omezení plýtvání s léky a zdravotnickým materiálem

  • Využití elektronizace zdravotnických záznamů k odhalení duplicitních vyšetření či zbytečně předepisovaných léčiv
  • Zmapování možnosti opakovaného použití zdravotnických prostředků za účelem zamezení plýtvání

5.3 Využití výhod evropskému trhu s léky a zdravotnickými prostředky

  • Využití paralelního obchodu s léky a materiálem za účelem nalezení nižší kupní ceny na celém trhu států EU, než je maximální regulovaná cena resp. úhrada v ČR
  • Při nedostatku léčiv na českém trhu v důsledku reexportů umožnit zdravotním pojišťovnám opatřování léků pro české pojištěnce v zahraničí, přímým nákupem

6. Zdravotnictví jako tvůrce národního bohatství a vstřícný prostor k podnikání

6.1 Vnímání zdravotní péče jako „investice“, nikoliv „charity“

  • Zajišťování prevence, včasná a účinná léčba a celková rehabilitace nepřináší prospěch jen nemocnému jednotlivci, ale i společnosti - vede k obnově schopnosti pracovat a platit daně, k úspoře výdajů na sociální zabezpečení a k uvolnění kapacit pro výdělečnou činnost u osob blízkých, jinak zatížených potřebou pečovat o nemocného
  • Začlenění těchto společenských přínosů do rozhodování o financování prevence, léčby, léků a zdravotnických prostředků při hodnocení jejich nákladové efektivity

6.2 Odstranění zbytečných bariér pro malé a střední zdravotnické podniky

  • Podpora pro mladé lékaře a další zdravotníky, zejména rozšíření možností a zjednodušení pravidel získávání atestací a specializací umožňujících samostatný výkon povolání, motivace k práci v České republice
  • Zjednodušení pravidel pro založení a provoz vlastní malé praxe, zejména procesu úřední registrace nových poskytovatelů a uzavírání smluv s pojišťovnami

6.3 Podpora vědy a průmyslu

  • Obnova silnějšího národního farmaceutického průmyslu a výrobců zdravotnických prostředků
  • Podpora českých výzkumných a biotechnologických firem s využitím českých pracovních a vědeckých kapacit
  • Spolufinancování nadějné experimentální léčby z prostředků ze zdravotního pojištění a z prostředků resortů průmyslu a školství

6.4 Podpora uplatnění českých poskytovatelů na evropském trhu zdravotních služeb

  • Uplatnění využití přebytečných kapacit českého zdravotnictví pro přeshraniční péči ze zemí EU i ze světa
  • Podpora „incoming“ zdravotnické turistiky

6.5 Zmapování ekonomických aspektů trhu s bezplatně odebíraným materiálem lidského původu

  • Vyhodnocení přínosů a zisku z vývozu a zpracování bezplatně odebírané krevní plazmy, krevních složek a dalšího materiálu pocházejícího z lidského těla
  • Navrácení přiměřené hodnoty českému systému veřejného zdravotního pojištění, zvýhodnění dárců zmírněním jejich spoluúčastí při čerpání zdravotní péče